Teorie: Jak na kruhový trénink pro fotbalisty?

Podrobnosti
Kondiční trénink
Zobrazení: 7358

Kruhový trénink je komplexní forma tréninku vytrvalostní síly, který lze velmi úspěšně a kreativně využít i ve fotbalovém tréninku. Kruhový trénink je vhodný pro všechny věkové kategorie, výkonnostní úrovně i různou úroveň pohybových schopností hráčů zapojených do tréninku. Tento typ tréninku umožňuje zaměřit se na komplexní posílení svalových skupin, případně cílit pouze na některé svalové skupiny. Lze toho docílit vhodným výběrem cvičení, jejich kombinaci a řazením. Obecně lze říci, že kruhový trénink je zaměřen na rozvoj tělesné zdatnosti, elementární síly, silové vytrvalosti, aerobní vytrvalosti a koordinace. Kruhový trénink v letní nebo zimní fotbalové kondiční přípravě slouží především k rozvoji kardiorespiračních a silově vytrvalostních schopností.  

Kruhový trénink se ve fotbalovém tréninku dá využít v rámci hromadné/týmové organizace, ale je možné zvolit skupinovou formu nebo ho zařadit do individuálních tréninků, například jako součást předsezónních příprav nebo návratu po zranění nebo nemoci. Organizace a systém kruhového tréninku spočívá v relativně rychlém střídání stanovišť, které jsou uspořádány v logickém pořadí s cílem dosáhnout konkrétního cíle, v podobě stanovené intenzity, délky i techniky provádění. 


V případě kondičního kruhového tréninku můžeme v hale nebo tělocvičně využívat posilovací stroje, medicinbaly a činky, ve venkovním prostředí pak například váhu vlastního těla, překážky, expandery nebo balanční pomůcky. Herní fotbalový kruhový trénink probíhá vždy s míčem. 
 

Tipy na kondiční cvičení pro přípravné období:

 

Jaké jsou výhody kruhového tréninku?

Velkou výhodou kruhového tréninku je úspora času a efektivita, která vychází z principu organizace. Další velkou výhodou je místo a plocha potřebná k jeho provádění, se kterou však lze velmi jednoduše manipulovat. Lze ho provádět v posilovně nebo hale, na hrací ploše, v jejím okolí nebo i v přírodě. Výhodou je, že trenér může libovolně měnit a přizpůsobovat výběr jednotlivých cviků kruhového trénink, včetně stanovení intenzity prováděných cvičení, jejich variabilnost a měnit tak tréninkové cíle. Často opomíjenou výhodou je možnost pracovat s libovolným počtem pomůcek a například využít i ty, které jsou k dispozici volně v přírodě nebo v hale. Kruhový trénink je prakticky neomezeně možné přizpůsobovat momentálnímu stavu kondice jednotlivých hráčů, potřebě dosažení určité úrovně cílové výkonnosti hráčů, jejich věku a pohybovým schopnostem a dovednostem.   

 

 

Jaké jsou nevýhody kruhového tréninku?

Nevýhodou může být skutečnost, že kruhové tréninky při hromadné organizaci, při stejných cvičení, intenzitě i objemu, nejsou personalizované a ušité na míru pro jednotlivé hráče. To ve výsledku může vést k tomu, že pro některé hráče může být trénink přínosný, pro druhé nikoliv. Lze to eliminovat víceúrovňovým kruhovým tréninkem nebo skupinovou organizací. Nevýhodou, především pro méně zkušené trenéry, je fakt, že při přípravě kruhového tréninku je třeba pamatovat na specifičnost cílů, kterých u hráčů chceme docílit. Vždy je třeba pamatovat a pracovat s tím jaká bude zátěž, počet opakování a sérií, tempo provádění i interval odpočinku.       

 

Tipy na kruhový trénink pro 3 hráče:


Jak na organizaci kruhového tréninku? 

Kruhový trénink je obvykle rozdělen na tři části: rozcvičení, kruhový trénink a závěrečná část. V závislosti na tom, zda hráči provádí kruhový trénink v rámci fotbalové tréninkové jednotky nebo je kruhový trénink prováděn individuálně, tak se mohou lišit délky jednotlivých částí. Obecně platí, že hlavní část kruhového tréninku, bez ohledu na to zda se jedná o herní nebo kondiční, by měla trvat 20-40 minut.

Pokud není kruhový trénink součástí fotbalového tréninku, kdy je obvykle zařazován do hlavní části tréninku, tak mu musí předcházet úvodní část v podobě zahřátí a rozcvičení. Délka této části by se měla pohybovat mezi 5-15 minutami. Cílem je připravit hráče na zatížení během kruhového tréninku, zahřát organismus a rozhýbat celé tělo. Během přípravy postupně dochází ke zvyšování tepové frekvence, zvyšuje se kapacita plic, do pohotovosti je uveden kardiovaskulární systém a organismus je připraven na tréninkovou zátěž. Cviky pro tuto část tréninku by měly mít dynamický charakter a bývají všestranně zaměřené, s přihlédnutím k naplánovanému obsahu kruhového tréninku.

V rámci kruhového tréninku probíhá cvičení na stanovištích. Cvičení na stanovišti probíhá plynule - podle způsobu organizace - obvykle ve stanoveném časovém limitu, nebo s předem stanoveným počtem opakování pro jednotlivé stanoviště. Po ukončení cvičení hráč přechází na další stanoviště. Především pokud probíhá herní kruhový trénink, tak na stanovišti je skupina hráčů (2,3,4) a cvičení probíhá v intervalu zatížení 1:1, 1:2 nebo 1:3 s tím, že ostatní hráči jsou většinou do cvičení zapojení pasivně. Po dokončení cvičení na jednom stanovišti hráči nebo skupina hráčů plynule přechází na další stanoviště. 

Závěrečná část, opět s ohledem zda se jedná o izolovaný kruhový trénink nebo trénink zařazený v běžné tréninkové jednotce, je zaměřená na zklidnění organismu po náročném tréninku. Je žádoucí zatěžované svalové skupiny protáhnout dynamickým a statickým strečinkem. Cílem je zlepšení  kloubní pohyblivosti, přesnosti provádění pohybu a odstranění svalového napětí. 

 

Jaký by měl být počet stanovišť kruhového tréninku?

Počet stanovišť by měl primárně brát na zřetel cíle a záměry tréninku, čeho chce trenér v tréninku dosáhnout. Zda kruhový trénink je čistě zaměřen na rozvoj kondice nebo je požadováno zapojení herních dovedností. Dále je třeba také zohlednit s kolika hráči trenér pracuje, jaké má prostorové možnosti a s jakými pomůckami je možné pracovat. Obvykle se počet stanovišť pohybuje mezi 5-12.  

Stanoviště není třeba v žádném případě rozmístit do kruhu, ale je třeba přizpůsobit se místním podmínkám. Vždy by pro hráče mělo být zřejmé jaký je směr organizace tréninku, aby nedocházelo k prodlevám při přesunech mezi stanovišti. Stejně tak směr pohybu hráčů ve směru hodinových ručiček není podmínkou, jedna se spíš o zvyk a automatismus z běžného života.

 

Jaké by mělo být pořadí stanovišť?

V případě kondičně zaměřeného kruhového tréninku se doporučuje začít dynamickým cvičením zaměřeným na svalstvo dolních končetin, pak může následovat posílení svalstva horních končetin, posílení břišního svalstva a posílení zádového svalstva. To platí v případě, že kruhový trénink absolvuje jeden hráč nebo pouze jedna skupina. V případě hromadné organizace by dvě stanoviště neměla být zatěžována stejná svalová skupina.

To samé platí v případě herního kruhového tréninku. Stanoviště za sebou by se nemělo opakovat hlavičkování nebo intenzivní vedení míče.

 

Jaký by měl být počet okruhů?

Počet okruhů opět závisí na kondiční zdatnosti hráčů a jejich výkonnostní úrovni. Obvyklý počet okruhů se doporučuje stanovit mezi 3-8. Počet okruhů je také přímo závislý na počtu stanovišť, délce cvičení nebo opakování na stanovišti a počtu hráčů, kteří na stanovišti pracují. Pokud je třeba si představit průměrný kruhový trénink, tak jím bude 8 stanovišť, který hráči absolvovují ve 3 okruzích. 

 

ORGANIZACE KRUHOVÉHO TRÉNINKU (ukázka)

Doba kruhového tréninku: 20–40 minut 
Počet okruhů kruhového tréninku: 3–4 
Počet stanovišť: 8 
Doba na stanovišti: 30 sekund 
Pauza mezi stanovišti: Pouze přesun mezi stanovišti 
Pauza mezi okruhy: 2-4 minuty 
Intenzita provádění: střední - vysoká


TIP REDAKCE