Období dorostového věku znamená poslední vývojové stadium mezi dětstvím a dospělostí. Postupně se vyrovnávají pubertální nesrovnalosti a disproporce a dokončuje (zpomaluje) se růst a vývoj. Postupně se obnovuje soulad mezi jednotlivými funkčními systému organismu.

Dále pokračuje hlavně vývoj ve společenském utváření. Koncem období se pozvolna dovršuje tělesný vývoj, projevuje se to v plném rozvoji a výkonnosti všech orgánů těla.V intelektuální oblasti pokračuje vývoj k vysoké úrovni abstraktního myšlení, zjemňují a zdokonalují se jeho logické komponenty. Dosahuje se plné schopnosti logického usuzování, chápání i nejsložitějších pojmů, využívání analýzy i syntézy.

Zklidňuje se dřívější nestálost a vznětlivost, zájmy a potřeby se ustalují. Prohlubuje se citová oblast, utváří se vyhraněný až nekompromisní smysl pro pravdu, spravedlnost, čest či právo.

Velmi také sílí touha po nezávislosti, často dochází k odmítání autority rodičů, učitelů a trenérů z důvodu snahy jednat podle vlastních nikým neomezovaných představ a rozhodovat po svém. Objevují se i závažnější problémy jako alkohol, kouření, drogy.

Postupně dorostencí dosahují biologické dospělosti, ale v chování se projevuje menší množství životních zkušeností.

Plný tělesný rozvoj v konci období předznamenává počátek dosud nejvyšší pohybové výkonnosti. Od 16 let je možné výrazněji zvyšovat tréninkové nároky, koncem dorostového věku přichází doba maximální trénovatelnosti.

Nic nebrání rozvíjení všech pohybových schopností, značné možnosti jsou už v silové a vytrvalostní oblasti, organismus je připraven i na anaerobní zatížení. Během tohoto období hráči dosahují nejvyšší úrovně koordinace pohybů, dochází k výraznému nárůstu svalové síly, zlepšují se rychlostní schopnosti v závislosti na zvyšování silových schopností dolních končetin.

Hráči mají maximum předpokladů k dlouhodobé vytrvalostia zlepšováni schopnosti pracovat při zatížení rychlostně-vytrvalostního charakteru, který je obvykle doprovázen tvorbou laktátu.

Pokračuje zdokonalování techniky až do potřebných detailů. Větší důraz a pozornost se přesouvá na taktickou přípravu. Ve větší míře se zdůrazňuje řízená bezprostřední příprava na sportovní soutěž (pozornost psychickým stavům a jejich ovládání, ladění sportovní formy).

Je třeba počítat s většími obtížemi u chlapců - zvýšené nároky i první významnější úspěchy přicházejí v době, kdy nejsou zcela vyhraněnými osobnostmi. Na druhé straně snaha jednat podle vlastní vůle vede k vyhledávání činností, v nichž by se uplatnili.

Sport k nim beze sporu patří, to je třeba mít na paměti a příležitost nepromarnit. Je to svým způsobem jedna z posledních možností ovlivnění. U dospělých se naděje zmenšuje, těžko lze předělat člověka, který už prošel jistým vývojem.

Na mladého člověka v tomto věku obvykle málo působí formální, tj. vynucená autorita, ale spíše osobnost se vším, co se tím chápe: člověk kulturní, taktně jednající, chápající a přiměřeně tolerantní.

V kategorii staršího dorostu (17-18 let) se obsah a struktura tréninkového procesu nijak významně neliší od tréninku dospělých.

Z hlediska metodicko-organizačních forem se u této věkové kategorie 14-18 let doporučuje následující poměr: 10-15% průpravná cvičení, 40-45% herní cvičení, 45-50% průpravné hry.