Sdílejte:

Twitter

V seriálu rozhovorů na stránkách

Na otázky odpovídá Jiří Formánek, trenér který působil jak u mládeže, tak u dospělých od druhé ligy po divizi, současně je editorem stránek www.trenink.com.

Jak vidíte problematiku plánování zimní přípravy Vy? Z vašeho pohledu, ve vašich podmínkách?

Jak a podle čeho naplánovat zimní přípravu? Co brát v úvahu?

Faktorů, které vstupují do plánování zimní přípravy, je celá řada. Pokud bych měl některé vyjmenovat, pak je to: úroveň soutěže, kterou tým hraje, počet hráčů které má trenér k dispozici, jaká bude obměna kádru, jaký je zdravotní stav kádru, co je cílem pro jarní část soutěže, na kolik týdnů je možné rozplánovat zimní přípravné období, kdy začíná jarní část soutěže, jaké jsou podmínky a prostory pro tréninkový proces, jakou má trenér možnost regenerace hráčů, zda je možné mít tým pohromadě na soustředění, zda bude tým hrát turnajová utkání nebo se bude jednat o jednotlivá přípravná utkání. Určitě by se našli i další, dost záleží na podmínkách, ve kterých konkrétní trenér pracuje.

Je třeba si uvědomit, které faktory jsou pro tým, při přípravě a plánování zimního přípravného období, důležité a následně jim přidělit priority.

Dá se říct, že by trenéři neměli přípravu zimní přípravy podceňovat, protože se jedná o téměř nejdůležitější období? Platí pořád, že z ní tým žije celý rok?

Neřekl bych, že jedno období je důležitější než druhé. V každém období jsou stanoveny nějaké cíle, které je potřeba splnit. Problémem občas bývá, že přestože vše proběhne podle připraveného plánu, tak zda se vytyčené cíle podařilo splnit, se často dozvíte mnohem později, obvykle v průběhu soutěžního období.

Ano, často se říká, že ze zimy se „žije“ celý rok. Dá se s tím souhlasit, ale zima jako taková v tom je nevinně. Tato vypozorovaná pravda je dána tím, že v průběhu zimního přípravného období má trenér největší prostor pracovat s týmem, přebudovat ho, vtisknout mu svoji představu, svůj rukopis toho jakým způsobem bude tým v soutěžních utkáních hrát.

Když se na to podíváme čistě matematicky, tak v zimě máte k dispozici osm až deset týdnu přípravy, kterým předchází dovolená a psychický odpočinek od trenérů, spoluhráčů a fotbalu jako takového. Naproti tomu před letním přípravným obdobím jsou obvykle pouze dva, maximálně tři týdny odpočinku a letní přípravné období je výrazně kratší. Přibližně čtyři až pět týdnů, navíc soutěži často předchází pohárové utkání.

Podcenit se nesmí žádné přípravné období, promrhat to zimní je trenérským hříchem, které tým připraví o body a vás o místo.

Jak by měla být dlouhá, aby nebyla příliš krátká, ale ani ne únavná?

Jak bylo řečeno v předchozí odpovědi, tak zimní přípravné období je dvojnásobně dlouhé než to letní.

V případě, že jarní část soutěž začíná v polovině března, tak jsem zastáncem, aby zimní přípravné období bylo zahájeno ve druhém lednovém týdnu, tak aby trvalo osm, maximálně devět týdnů. Na konci ledna, tedy po dvou týdnech přípravy, zařazuji šestidenní kondiční soustředění, před kterým dochází k prvnímu vyřazení hráčů, kteří jsou v týmu na zkoušce.

Přípravné období, které by mělo být dlouhé deset nebo i více týdnu je pro hráče demotivující. Pokud soutěž začíná později, pak doporučuji přípravné období rozdělit na dvě části a vložit mezi tyto dvě části týden volna.

Jak často v týdnu trénovat?

Vše závisí na úrovni soutěže a cíli, který je před Vás jako trenéra a tým byl postaven vedením klubu. Velice zjednodušeně lze říci, že týdenní mikrocyklus v průběhu přípravy by měl obsahovat o jednu tréninkovou jednotku více než je tomu v případě standardního soutěžního týdenního mikrocyklu.

Se zvětšeným počtem tréninkových jednotek je potřeba vyvarovat se stereotypu. Proto doporučuji měnit jak formu, organizaci i obsah tréninkových jednotek, stejně jako prostředí (hřiště, hala, posilovna).

Patří do zimní přípravy i mezidobí od konce podzimní sezony do nového roku?

Nepatří do zimní přípravy, stejně jako nepatří do soutěžního období. Období mezi posledním podzimním mistrovským zápasem a začátkem zimního přípravného období je třeba rozdělit na tři části.

Po posledním podzimním utkání obvykle zařazuji pět až deset dní volna. Poté následuje meziblok o délce sedm až čtrnáct dní, který slouží udržení kondice, ale s využitím jiných prostředků než které se využívají v průběhu soutěžního období. V tomto období je prostor pro utkání v ledním hokeji, florbalu nebo dalších kolektivních sportech. Toto období je také vhodné pro různé teambuildingové aktivity. Po tomto aktivním období přichází dva až tři týdny volna, jejichž součástí jsou i vánoční svátky. Na toto období je možné hráčům připravit individuální tréninkové plány.

Mělo by se v tom mezidobí trénovat? Jak moc a co?

Trénovat ano, ale jiným způsobem. Hráči by na první pohled měli poznat rozdíl mezi tréninkem v tomto období a tréninkem v přípravném nebo soutěžním období.

Přestože hráči již mají po soutěži, tak je třeba připravit takový program a takový obsah, aby se hráči na trénink těšili, aby je tam čekalo něco nového, zajímavého.

Počet tréninkových jednotek v průběhu týdne by měl být přibližně poloviční proti normálnímu týdennímu mikrocyklu.

Někteří trenéři do tohoto období zařazují přípravné utkání, čehož já osobně nejsem zastáncem, stejně tak nepovažuji za vhodné, aby se v tomto období předehrála některá utkání zimního turnaje.

Pokud ano, proč je to důležité?

Hráče máte možnost poznat i v jiných rolích, při jiných sportech, jak se chovají v jiném prostředí, než se obvykle potkáváte.

Pokud se rozhodnete pro nějakou teambuildingovou aktivitu, tak máte možnost upevnit a rozvíjet vazby mezi jednotlivými členy týmu, stmelit kolektiv a vyřešit případné problémy, které se v kolektivu vyskytly.

V případě, že by trenér nezařadil přípravný meziblok do tréninkového harmonogramu, pak je příprava hráčů je více jak jeden a půl měsíce pouze na osobní zodpovědnosti jednotlivých hráčů.

Co by se stalo, kdyby měli hráči celý prosinec volno?

Tak v prosinci by se nedělo asi nic. Hráči by si po psychické stránce odpočinuli, tak jako tomu je v případě dovolené u civilního zaměstnání. Není nic neobvyklého, že takto postupují trenéři týmů z nižších soutěží, upřednostní psychickou regeneraci a odpočinek.

Já jsem zastáncem toho, že po soutěži hráči musí bezpodmínečně dostat volno, ale pak je třeba zařadit tréninkový meziblok.

Zimní příprava bývá dlouhá, čím jí zpestřit, aby to nebylo pořád stejné?

Protože tréninkových jednotek je v případě přípravy mnohem více jak v soutěžním období, je třeba se vyhnout stereotypu.

Je třeba kombinovat prostředí, do kterých umístíte jednotlivé tréninkové jednotky. Vedle hrací plochy se zamyslete, zda využijete posilovnu, halu, spinning nebo jinou kondiční nebo sportovní aktivitu?

Pokud seberete odvahu, můžete se svým týmem vyzkoušet něco neobvyklého jako například box, jumping, trampolíny, squash nebo badminton. Pokud se pro podobnou aktivitu rozhodnete, tak doporučuji jediné. Vše si předtím vyzkoušejte na vlastní kůži.

V čem jsou dobré (spinning, box, jumping)?

Pokud vyberete aktivitu, se kterou většina týmu nemá žádné nebo minimální zkušenosti, tak je to pro tým osvěžující, protože většina hráčů je na stejné startovní čáře, všichni se musí učit nové věci. Například v případě boxu jsou hráči postaveni před skutečný boj, o kterém se často mluví, ale konfrontace tváří v tvář s protivníkem je pro většinu hráčů zajímavou zkušeností.

Měly by kluby jezdit na soustředění, pokud mají možnost? Pokud ano, proč a na jak dlouho? Hory nebo nížina? Nebo je to jedno?

Pokud k tomu máte prostor, finanční prostředky a jste to schopni organizačně zabezpečit, tak doporučuji kondiční nebo herně-kondiční soustředění zařadit do vašeho harmonogramu. Je v zásadě jedno zda se jedná o tři, čtyři, pět dnů nebo týden, vše záleží na vašich možnostech. Určitě se vám to vyplatí.

Je to jedno, mnohem důležitější je, že máte tým pohromadě a můžete s ním intenzivně pracovat a to prakticky celý den. Pokud na soustředění vyrazíte, tak využijte každou minutu.

Hory nebo nížina? Tady asi není žádná odpověď správná, ale já dávám přednost horám.

Může soustředění nahradit několikadenní blok v domácích podmínkách?

Já osobně si myslím, že ne. Je to můj názor, se kterým mnozí nebudou souhlasit, ale vlastní zkušenost mi to potvrdila. A pokud ano, tak pouze z části. Pokud to jen  trochu jde, tak s pokuste odjet alespoň na tři dny na soustředění.

Jaká je v zimě vhodná regenerace? Je důležitější, než v jiných částech sezony, kdy se trénuje méně?

Regenerace je velice důležitá, často mnohem důležitější než vlastní tréninkových proces. Pokud stranou necháme profesionální týmy, které řeší aktivní regeneraci v průběhu celého roku, tak u výkonnostního a amatérského fotbalu musíme dbát na regeneraci především v období zvýšeného kondičního, ale také psychického zatížení.

Je třeba si uvědomit, že hráči mají obvykle vedle svých fotbalových povinností také povinnosti pracovní nebo studijní. Všichni hráči zapojení do tréninkového procesu regeneraci potřebují, ale ke každému hráči je přistupovat individuálně. Jinak se budu chovat k hráči, který pracuje v kanceláři, jinak k hráči který stojí celý den na nohou a jinak k někomu kdo se obrazně řešeno živí jako dřevorubec nebo horník.