Herní cvičení
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Trénink
- Herní cvičení
- Zobrazení: 7846
Při přípravě předzápasových tréninků a cvičeních na zakončení je třeba vždy mít v patrnosti skutečnost, odkud padá nejvíce branek a podle toho zvolit vhodná cvičení.- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Trénink
- Herní cvičení
- Zobrazení: 14165
Schopnost hráčů dostat se z presinkové situace soupeřových hráčů, například v mikrosituaci 3:3, často rozhoduje o tom zda útočná akce skončí úspěchem nebo naopak.
Herní cvičení Brazilský presink 3:3, jehož cílem je naučit hráče eliminovat napadání soupeře, volně navazuje na průpravnou hru Krátké přihrávky s napadáním, které již dříve vyšlo na www.trenink.com. Cvičení je určeno pro věkové kategorie od mladších žáků po dospělé. Je vhodné herní cvičení zařadit na začátek hlavní části tréninkové jednotky.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Trénink
- Herní cvičení
- Zobrazení: 10369
"Schopnost hráčů otevřít křídelní prostor pro předfinální přihrávku na nabíhající krajní hráče je jednnou z možností jak si připravit příležitost pro finální gólovou přihrávku do pokutového území," říká Jiří Formánek, autor dnešního článku. - Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Trénink
- Herní cvičení
- Zobrazení: 7306
V dnešním článku přichází trenér Jiří Formánek s druhým cvičením podobné organizace, které navazuje na první variantu.
Článek s názvem Rychlý protiútok 3:2+3:2 (6:4) popisuje herní cvičení, které je zaměřeno na řešení útočné herní situace 6:4 na polovině soupeře formou rychlého protiútoku. Nácvik rychlého protiútoku zápasovým podmínkám přibližují dva krajní obránci, kteří se vracejí do svého obranného postavení, stejně jako dva krajní ofenzivní záložníci kteří doplňují středové hráče.
Cvičení je vhodné zařazovat do hlavní části tréninkové jednotky zaměřené na nácvik rychlého přechodu do útoku a především finálního vyřešení situace 3:2, respektive 6:4, určeno pro žákovské kategorie a všechny starší až po dospělé.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Trénink
- Herní cvičení
- Zobrazení: 36876
AKTUALIZOVÁNO Trenér a autor Josef Vrážel publikoval na stránkách trenérského portálu www.trenink.com dvojici herních cvičení [1] [2] s názvem 1:1 na dvě branky, ve kterých bylo cílem dát hráčům možnost výběru řešení a současně také i zodpovědnost za vybrané řešení.
Název dnešního příspěvku je Jeden na jednoho (1:1) s bočním postavením obránce, autor dneěního cvičení Jiří Formánek se v cvičení snažil navodit herní situaci 1:1 velmi blízkou utkání, kdy hráč z křídelního prostoru je "křižován" posledním obráncem, který přichází z bočního postavení a útočící hráč se pokouší o zakončení.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Trénink
- Herní cvičení
- Zobrazení: 12839
Na stránkách magazínu fotbalových trenérů www.trenink.com publikujeme článek od autora a trenéra Jiřího Formánka, který popisuje herní cvičení s cílem naučit hráče vytvářet obranné trojúhelníky v systému obrany orientované na míč.
Článek se jmenuje 3+1:3+1 vytváření obranných trojúhelníků, určen je pro skupinu osmi hráčů a zaměřuje se na vytváření obranných trojúhelníku, pevnost a kompaktnost obranného bloku hráčů a jejich vzájemné zajišťování.
Cvičení zařazujeme do hlavní části nácvikové tréninkové jednotky, toto cvičení je možno užít v tréninkovém procesu všech týmů, které chtějí nebo praktikují systém obrany, která je orientovaná na míč.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.