"Rychlost práce s míčem a rychlost obecně je jedním z nejdůležitějších aspektů, které ovlivňují úspěšnost hráčů a týmů ve fotbale. Dobře rychlostně vybavený hráč, schopný v rychlosti pracovat s míčem a rychle se rozhodovat, má mnohem větší předpoklady uspět a být úspěšný, bez ohledu na to o jakou výkonnostní úroveň se jedná," říká autor dnešního cvičení, který se rychlosti věnoval naposledy v cvičení Vyražení, obratnost a ovládání míče, určenému pro věkovou kategorii mladších a starších žáků.
Kondiční cvičení Startovní rychlost s a bez míče je zajímavé především tím, že dva současně pracující hráči spolu spolupracují v podobě přihrávky a přijmutí míče, cvičení provádí v jednom herním prostoru, ale každý provádí jinou činnost, která se pravidelně střídá. Cvičení je vhodné jak pro mládežnické týmy, tak pro dospělé.
Cíl kondičního cvičení:
Cílem rychlostně-kondičního cvičení je rozvoj rychlosti reakce a schopnosti rychle reagovat, rozvoj startovní a sprinterské rychlosti, obratnosti a koordinace. Cvičení kombinuje v sobě kondiční složku a složku herní, se zaměřením na schopnost přesně přihrát před vyražením, přijmutí míče a jeho ovládání v maximální možné rychlosti, včetně několik změn směru vedení míče.
Organizace kondičního cvičení:
- herním prostorem kondičního cvičení je čtverec
- rozměry čtverce jsou 16x16 metrů
- dva horní rohy jsou vyznačeny pomocí zapichovacích tyčí
- zbývající dolní rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí kuželů
- ve svislé ose herního prostoru jsou postaveny dvě tréninkové figuríny
- rozestup tréninkových figurín je 4 metry
- cvičení je určeno pro 6-16 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dvě stejně početné skupiny hráčů (A) a (B)
- v levém dolním rohu stojí hráči (A)
- v pravém dolním rohu je skupina hráčů (B)
- hráči ve skupině (A) mají míč
Popis kondičního cvičení:
- cvičení zahajuje hráč (A)
- hráč (A) po zemi přihrává na hráče (B)
- po přihrávce vyráží do prostoru, k dolní tréninkové figuríně
- hráč (B) míč přijme a vede ho mezi dvojici tréninkových figurín
- hráč (A) obíhá dolní figurínu po své levé ruce
- probíhá mezi dvojici tréninkových figurín
- poté hráč (A) obíhá horní figurínu po pravé ruce
- a běží k pravé horní zapichovací tyči
- hráč (B) s míčem projde mezi dvojic tréninkových figurín
- a pokračuje k zapichovací tyči v levém horním rohu
- oba dva hráči obíhají zapichovací tyče a řadí se do zástupu hráčů
- pokračuje další dvojice hráčů
Varianta 1
Tipy na související cvičení:
- Vyražení, obratnost a ovládání míče
- Sprint se změnami směru běhu
- Startovní rychlost v trojúhelníku (4.část)
Varianta 2
Varianty:
- hráči během cvičení přihrávají a míč vedou "slabší" nohou
- cvičení je možné provádět z druhé strany
- cvičení je zahájeno autovým vhazováním
- je možné změnit tvar herního prostoru na obdélník
- je možné upravit (zvětšit/zmenšit):
(a) velikost prostoru cvičení
(b) rozestup tréninkových figurín umístěných ve středu
- hráči si míč okolo zapichovací tyče obhazují
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 2x zapichovací tyč
- 2x tréninková figurína
- 2x meta (klobouček, kužel)
- 8x míč
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.