Rychlostně-vytrvalostní schopnosti hráčů jsou vedle vytrvalosti, rychlosti, síly, obratnosti a koordinace základem fotbalového herního a kondičního výkonu. Při koncipování ryhlostně-vytrvalostního tréninku ve fotbale je třeba vycházet ze zatížení se kterým se hráč setkává v průběhu utkání. Zatížení hráče v průběhu zápasu má střídavý charakter.
Typické pro hráče fotbale jsou krátké intezivní úseky běhu, přihrávek a vedení míče v délce 1-10 vteřin, které se střídají s různě dlouhými úseky chůze a mírného běhu. Důležitým úkolem rychlostně-vytrvalostních schopností je co nejlépe rozvinout zotavovací schopnost organismu, která je využívána v průběhu celé hry při střídavém zatížení. Rozvoj rychlostní vytrvalosti může být součástí individuálního, skupinového tak týmového tréninku.
Fotbal je z hlediska tělesného zatížení charakterizován modelem střídavého zatížení, ve kterém se střídají intervaly krátkodobého zatížení maximální intenzity s intervaly nižší nebo minimální intenzity, které mají zotavný charakter.
Tipy na kondiční cvičení zaměřené na rychlostní-vytrvalost:
- Herní vytrvalost v obdélníku s míčem
- Kondice na obvodu čtverce s naražením
- Čtyřramenný kondiční slalom
Cíl kondičních cvičení:
Cílem rychlostně-vytrvalostního tréninku ve fotbale je rozvíjet nebo udržovat schopnost hráčů provádět výkon, respektive intenzivní běh v časovém intervalu 10-45 vteřin. Rychlostní vytrvalost je metabolicky zajišťována anaerobní kapacitou.
V důsledku rozvoje rychlostní vytrvalosti dochází k oddálení poklesu intenzity provádění a rozvoji schopnosti pracovt delší dobu v anaerobní zóně. Organismus je také připraven a schopen lépe se zotavovat po činnostech ve vysokých intenzitách. Současně s rozvojem anaerobní kapacity dochází k rozvoji aerobní kapacity (fotbalová vytrvalost bez míče)
1) Schody
Délka: 90 metrů
Interval zatížení: 20 vteřin
Interval odpočinku: 40 vteřin (krátký), 60 vteřin (střední)
Počet opakování: 4-10x
Počet sérií: 2-4
Odpočinek mezi sériemi: 2-3 minuty
Počet úseků: 10
(a) Sprint (90-100%): 4x (35 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 0x
(c) Výklus (50%): 4x (25 metrů)
(d) Chůze (20%): 2x (30 metrů)
2) Motýlek
Délka: 120 metrů
Interval zatížení: 25 vteřin
Interval odpočinku: 50 vteřin (krátký), 75 vteřin (střední)
Počet opakování: 4-10x
Počet sérií: 2-4
Odpočinek mezi sériemi: 2-3 minuty
Počet úseků: 10
(a) Sprint (90-100%): 4x (20 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 0x
(c) Výklus (50%): 6x (70 metrů)
(d) Chůze (20%): 2x (30 metrů)
3) Rostoucí pyramida
Délka: 295 metrů
Interval zatížení: 50-55 vteřin
Interval odpočinku: 2 minuty (krátký), 3 minuty (střední)
Počet opakování: 2-8x
Počet sérií: 2-3
Odpočinek mezi sériemi: 3-4 minuty
Počet úseků: 12
(a) Sprint (90-100%): 2x (54 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 2x (42 metrů)
(c) Výklus (50%): 4x (96 metrů)
(d) Chůze (20%): 4x (100 metrů)
4) Vnořené čtverce
Délka: 140 metrů
Interval zatížení: 20-30 vteřin
Interval odpočinku: 55 vteřin (krátký), 90 vteřin (střední)
Počet opakování: 2-8x
Počet sérií: 2-3
Odpočinek mezi sériemi: 1-3 minuty
Počet úseků: 12
(a) Sprint (90-100%): 4x (20 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 2x (50 metrů)
(c) Výklus (50%): 4x (20 metrů)
(d) Chůze (20%): 2x (50 metrů)
5) Pohoří
Délka: 180 metrů
Interval zatížení: 30-35 vteřin
Interval odpočinku: 1 minuta (krátký), 90 vteřin (střední)
Počet opakování: 2-10x
Počet sérií: 2-3
Odpočinek mezi sériemi: 1-3 minuty
Počet úseků: 11
(a) Sprint (90-100%): 3x (48 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 2x (32 metrů)
(c) Výklus (50%): 4x (48 metrů)
(d) Chůze (20%): 2x (52 metrů)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.