"Není pochyb o tom, že schopnost hráčů řešit a úspěšně vyřešit soubojové situace jeden na jednoho jsou základním stavebním kamenem pro ofenzivní výkon hráčů. Bez ohledu na to, zda jste trenérem týmu přípravky, mladších nebo starších žáků, tak trénink nácviku řešení situací 1:1 měl být v libovolné formě součástí každého tréninku," říká autor dnešního cvičení, který v minulosti publikoval cvičení Jeden na jednoho po sprintu na dvě branky.
Herní cvičení Střídavě jeden na jednoho na 4 branky, je podobně jako cvičení Jeden na jednoho zpoza branky, inspirováno tréninkem mládežnických týmů FC Fastav Zlín, je zaměřeno na řešení soubojové situace jeden na jednoho, s tím, že hráč který zakončil se hned vzápětí dostává do pozice bránícího hráče.
Cíl herního cvičení:
V cvičení je cílem naučit hráče prosadit se v souboji jeden na jednoho a zakončit akci přihrávkou nebo střelbou do jedné ze dvou malých přenosných branek. Útočící hráč má situaci usnadněnou tím, že si může branku do které bude zakončovat zvolit. Okamžitě po zakončení se však stává obráncem a se pokouší dalšího útočníka vytlačit do nevýhodné pozice a ve vhodný okamžik se pokusit o konstruktivní odebrání míče, tak aby mu znemožnil zakončení.
Organizace herního cvičení:
- herním prostorem je čtverec
- rozměry délky strany čtverce je 20 metrů
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí kuželů
- na horní straně herního prostoru jsou postaveny malé přenosné branky
- na pravé straně herního prostoru jsou postaveny malé přenosné branky
- cvičení je určeno pro 6 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dva týmy (žlutí) a (modří)
- trojice žlutých hráčů stojí uprostřed dolní strany herního prostoru
- trojice modrých hráčů stojí ve středu levé strany herního prostoru
- všichni hráči mají míč
Popis herního cvičení:
- cvičení zahajuje první z trojice modrých hráčů
- dynamicky vyvede míč směrem k brankám proti sobě
- poté přesnou přihrávkou zakončuje do jedné z branek
- v okamžiku zakončení akce vyráží s míčem u nohy žlutý hráč
- modrý hráč okamžitě po zakončení se dostává do pozice bránícího hráče
- a pokouší se zabránit vstřelení branky do jedné ze "svých" dvou branek
- naopak žlutý hráč se pokouší prosadit se v souboji 1:1 a vstřelit branku
- po zakončení se žlutý hráč dostává do role bránícího hráče a cvičení se opakuje
Varianta 1
Zaregistrujte se a přihlašte pro další grafické varianty cvičení!
Varianty:
- je možné upravit velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
- hráči cvičení provádí "slabší" nohou
- cvičení může provádět maximálně 10 hráčů
- trenér/asistent stojící za brankami určí do které z branek hráč bude zakončovat
- přenosné branky je možné postavit do rohů herního prostoru
- pro plynulost cvičení je dobré mít k dispozici dostatek míčů
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázek na YouTube
Pomůcky:
- 4x přenosná branka
- 4x kužel (velký)
- 6x míč
- rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.