Sdílejte:

Twitter

V seriálu rozhovorů na aktuální téma na stránkách trenérského portálu www.trenink.com se pokoušíme otevřít debatu k tématům, která by měla zajímat trenéry v klubech na všech výkonnostních úrovních, tak u různých věkových kategorií od přípravek počínaje až po dospělé.

Dnešní aktuální téma rozebírá a na otázky odpovídá Jiří Formánek, trenér který působil jak u mládeže, tak u dospělých od divize po druhou ligu. V současné době je editorem stránek www.trenink.com.

Cílem článku je seznámit trenéry mládežnických dorosteneckých týmů s rozvojem rychlostních schopností fotbalových hráčů.

Je třeba si uvědomit, že současné pojetí fotbalu je charakterizováno vysokou úrovní individuálních dovedností, které ale musí být spojeny s vysokým tempem hry. Veškeré herní činnosti jsou prováděny pod časovým i prostorovým tlakem.

Vysoká úroveň rychlostních schopností je nezbytným předpokladem k tomu, aby se hráč měl možnost prosadit. Hráč, který předčí soupeře v akceleraci, získává výhodu při řešení útočných i obranných situací. Obdobně to platí pro schopnosti rychlostně-silové a rychlostně vytrvalostní, proto my trenéři po hráčích chceme, aby situace řešili stejně efektivně na začátku utkání, tak v jeho závěru.

1. Rychlostní schopnosti fotbalistů

Fotbalovou rychlostí rozumíme schopnost hráčů provést pohyb s fotbalovým míčem nebo bez něj, to vše maximální možnou intenzitou a v co nejkratším čase. Maximální fotbalovou rychlostí pak rozumíme běh do délky trvání deseti vteřin.

Pokud chceme u hráčů dosáhnout vysoké úrovně rychlostních schopností, tak musíme v tréninku zaměřit na startovní reakci, akceleraci, rychlostní vytrvalost a rychlostně-silové schopnosti hráčů.

Fotbalový sprint má na sebe několik navazujících komponent, které začínají rychlostí reakce, startovní rychlostí, akcelerací a udržením maximální rychlostí. Pro fotbal jsou nejdůležitější první dvě a část akcelerace, s důrazem na úvodní dvě vteřiny sprintu.

2. Specifika rychlostních schopností ve fotbale

Pokud si jako trenéři provedeme podrobnou analýzu několika náhodně vybraných fotbalových utkání, tak ve většině případů dojdeme k závěru, že nejčastěji hráči provádějí sprinty do pěti metrů. Některé studie hovoří o tom, že okolo 65% je do pěti metrů. Obvykle jsou sprinty do pěti metrů dvakrát častější než sprinty do deseti nebo dvaceti metrů. Sprint na více jak dvacet metrů je ještě méně častý. Více jak 90% sprintů je do dvaceti metrů.

Pokud se zaměříme na celkový počet sprintů v průběhu utkání, tak podle postů na kterém hráči nastupují, hráči za jedno utkání absolvují mezi padesáti a sto sprinty.

Jako trenéři se musíme zamyslet nad tím, jaké rychlostní a sprinterská cvičení zařazujeme do tréninku, jaké jsou délky běžeckých úseků?

3. Vývoj rychlostních schopností fotbalistů

Rychlostní schopnosti hráčů jsou z více jak ze tří čtvrtin ovlivněny geneticky, z tohoto pohledu je nejdůležitější poměr pomalých a rychlých svalových vláken.

Z pohledu vývoje organismu jednotlivých hráčů jsou rychlostní schopnosti na vrcholu nejdříve, předcházejí tak vrcholu vytrvalostních a silových schopností. Zcela logicky také přichází jako první pokles rychlostních schopností s přibývajícím věkem.

Optimálních rychlostních schopností dosahují hráči ve věku 18-21 let. Velmi bouřlivý vývoj rychlostních schopností probíhá u hráčů do patnáctého roku. Obecně lze konstatovat, že od 12 let jsou podmínky pro rozvoj rychlostních schopností nepříznivější, protože v tomto věku je obvykle zaznamenáván největší nárůst rychlostně-silových schopností. Další rozvoj je podmíněn rozvojem koordinace a flexibility.

Nedílnou součástí rozvoje rychlosti jsou zkušenosti získané v herních podmínkách. Tyto zkušenosti umožňují hráčům předvídat průběh herní situace a adekvátně reagovat. Schopnost předvídat vývoj situace tak u starších, zkušenějších hráčů kompenzuje vyšší úroveň kondičních schopností mladších hráčů s lepšími fyzickými předpoklady, ale s menší herní praxí.

4. Energetické zabezpečení rychlostních schopností

Všechny děje probíhající uvnitř organismu a sloužící k uvolnění využitelné energie a látek potřebných pro činnost organismu se nazývá metabolismus.

Pro fotbal a jeho hráče je charakteristické střídání krátkých rychlostních intervalů maximální intenzity s intervaly nízké intenzity, které mají zotavný charakter. Tyto zotavné intervaly slouží k obnově energetických zdrojů zabezpečujících intenzivní intervaly.

Pro vyražení s délkou do dvou vteřin je využívána energie vznikající rozpadem molekuly ATP. Pro krátké sprinty v délce od pěti do deseti vteřin je zdrojem CP. Energie získaná ATP-CP systémem je organizmu k dispozici okamžitě a slouží ke krátkodobému uhrazení energetických potřeb běhu maximální intenzity.

Běh maximální intenzity po dobu delší jak dvacet vteřin je zabezpečován laktátovým systémem. Tento systém umožňuje hráčům pracovat ve vysoké intenzitě, ale důsledkem je hromadění laktátu ve svalech. Přílišná koncentrace laktátu vede k zakyselení organismu. Hráči potom pociťují bolest ve svalech, je zhoršena koordinace a hráči ztrácí sílu.

5. Metody rozvoje rychlostních schopností

Podmínkou úspěšného rozvoje rychlostních schopností hráčů v tréninkové jednotce je mít tým připravený tak, aby cvičení a hry byly prováděny maximální možnou intenzitou. Hráči nesmí rychlostní cvičení provádět, pokud pociťují únavu, protože pak je třeba cvičení přerušit nebo dokonce ukončit. Intervaly zatížení musí být střídány dostatečnými intervaly odpočinku, které umožňují obnovení energetických zdrojů potřebných pro rychlostní cvičení.

Rychlostní a koordinační cvičení vyžadují vědomou spolupráci od hráčů zapojených do tréninku. Hráči musí k cvičení přistupovat koncentrovaní na prováděnou činnost, což předpokládá jejich dostatečnou motivaci.

Doporučuji rychlostní cvičení provádět vždy v úvodu hlavní části tréninkové jednotky, kdy hráči předtím neprovádí intenzivní cvičení a nejsou unavení. Cvičení doporučuji provádět po 4-12 opakováních ve 2-6 sériích, vždy s naplánovanou celkovou metráží sprintů.

Inspirací pro rychlostní cvičení může být akcelerace z chůze do maximální rychlosti, starty z různých pozic, padavé starty, běhy do mírného kopce nebo běhy se zatížením.

6. Trénink rychlostních schopností u mládeže

V kategorii mladších žáků by se trenéři měli zaměřit především na rozvoj reakční rychlosti, frekvenci pohybu v krátkém časovém intervalu. Tréninková cvičení na rychlost reakce obvykle začínají na akustický nebo optický podnět.

V období, kdy se hráči dostávají do puberty, tak dochází ke zvyšování hladiny hormonů a tím pádem  nárůstu svalové hmoty. Období je proto vhodné k tréninku silových schopností potřebných pro rozvoj rychlostních schopností.

Dispozice pro rozvoj rychlosti se od patnáctého roku začínají snižovat, přesto lze rychlost hráčů zvyšovat, pokud dochází ke zlepšování silových schopností.
Trénink rychlosti u dvacetiletých a v následujících letech je důležitý především proto, aby byla udržena vysoká úroveň výkonnosti a zabránění zbytečnému poklesu úrovně rychlostních schopností.

7. Specifika tréninku rychlosti u věkových kategorií

Hráči v kategorii fotbalových školiček jsou schopni se soustředit pouze na krátkou dobu a pouze na jeden problém, často zapomínají základní pravidla. Mají problém s týmovou spoluprácí. Limitující je rychlý nástup únavy. Kondice je zaměřena na všeobecný rozvoj.

U přípravek se zlepšuje soustředění. Zlepšuje se nervosvalová koordinace, roste síla. Ve hře se začínají objevovat mezi jednotlivými hráči rozdíly v kondici i koordinaci.  Stimulujeme koordinační a rychlostně silové schopnosti. Při rozvoji rychlostních schopností se zaměřujeme na rozvoj běhu v úsecích okolo deseti metrů a rychlost běhu se změnou směru.

Hráči mladších žáků už chápou taktiku. Vysokou úroveň má pohybovou koordinaci, dospělým se již vyrovná reakční doba. Období je důležité z hlediska rozvoje frekvence pohybu.

U starších žáků je růst končetin rychlejší než růst trupu, dochází k poklesu úrovně nervosvalové koordinace a zhoršení pohybového projevu i techniky získané v předchozím období. V kondiční přípravě se zaměřujeme hlavně na koordinaci a rychlost. Dochází k rozvoji silových schopností včetně silové vytrvalosti. Používáme především cvičení s váhou vlastního těla. Při rozvoji rychlostních schopností se zaměřujeme především na rozvoj startovní rychlosti společně s dynamickou sílou, rozvoj rychlosti reakce a lokomoce s úsekem o délce dvacet metrů.

Mladší dorostenci vyrovnávají růstové disproporce vzniklé v průběhu puberty. Hráči jsou schopni zvládnout větší objem kondičních činností. Je doporučeno rozvíjet všechny pohybové schopnosti, včetně silových a vytrvalostních, které doposud nebyly rozvíjeny. Je čas zařazovat trénink rychlostně-vytrvalostního charakteru. Při rozvoji rychlostních schopností se zaměřujeme na rozvoj běhu spojenou s odrazovou silou a obratností.

U staršího dorostu dochází ke zvyšování objemu kondiční přípravy. Jedná se o období maximálního tréninku. Trénink je velmi podobný tréninku dospělých. Rozvoj rychlostních schopností je zaměřen na rozvoj rychlostně-silových schopností.
 

 TIP REDAKCE 

Kondiční cvičení: Vyražení hráče s míčem při přihrávání

Kondiční cvičení: Přebíhané vyražení s míčem po otočení