V těchto týdnech je u většiny týmů letní příprava v plném běhu. Součástí letní přípravy je také obnova kondice, aby se dostali minimálně na úroveň z jarního soutěžního období. Obecnou vytrvalost je možné rozvíjet bez míče, tak jak jsme popisovali v článcích Fotbalová rychlostní vytrvalost bez míče nebo Fotbalová vytrvalost bez míče, anebo také s míčem jako v kondičním cvičení Zátěžová střelba středem hřiště, které v sobě kombinuje rozvoj herní a kondiční složky. Kondiční cvičení pojmenované Herní vytrvalost s kombinací je cvičení vhodné do tréninkového procesu zařadit během přípravného období. Cílem je rozvoj herní vytrvalosti intervalovou metodou, kdy hráči pravidelně střídají herní zatížení a zatížení běžecké, kombinované navíc s orientací v prostoru a obratností.
Cvičení je vhodné pro žákovské, ale především dorostenecké týmy a týmy můžů a žen. Cvičení by mělo být součástí hlavní části tréninkové jednotky zaměřené na kondici, případně jako součást pozápasového tréninku, kdy zatížení jsou hráči kteří v utkání nehráli nebo neměli dostatečné minutové vytížení.
Tipy na rozvoj rychlostní vytrvalosti s míčem:
- Herní vytrvalost v obdélníku s míčem
- Čtyřramenný kondiční slalom
- Kondice na obvodu čtverce s naražením
Cíl kondičního cvičení:
Cílem kondičního cvičení je rozvoj herní vytrvalosti specifickým způsobem, tedy s míčem a s využitím jednoduché přízemní kombinace pomocí přihrávek na krátkou a střední vzdálenost. Rozvoj herní vytrvalosti je v tomto cvičení spojen se schopností hráčů zapojovat se do kombinace a následně absolvovat delší běžecký úsek větší intenzitou, se změnou směru běhu.
Organizace kondičního cvičení:
- herním prostorem je čtverec
- menší vnitřní čtverec má rozměry 20x20 metrů
- tento prostor je vyznačen pomocí kuželů
- okolo tohoto prostoru je vymezen větší pomyslný čtverec
- velký vnější čtverec má rozměry 30x30 metrů
- rohy většího čtverce jsou vyznačeny pomocí zapicovacích tyčí
- cvičení je určeno pro deset hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dva barevně odlišené týmy 5:5
- každý z týmů má jeden míč
- všichni hráči se pohybují uvnitř malého čtverce
- v každém týmu je pro každý interval určen jeden hráč, který pracuje intenzivně
Popis herně-kondičního cvičení:
- oba dva týmy kombinují bez omezení v herním prostoru v malém čtverci
- úkolem určeného hráče z každého týmu je zapojit se do kombinace
- okamžitě po odehrání míče má určený hráč za úkol oběhnout jednu z tyčí
- poté se hráč opět zapojuje do kombinace a následuje oběhnutí jiné tyče
- hráč by postupně měl vystřídat (oběhnout) všechny tyče mimo herní prostor
- po uplynutí intervalu se role hráčů mění
Trenérské poznámky:
- interval zatížení je možné stanovit:
(a) délkou intervalu (30,45,60,75) vteřin
(b) počtem oběhnutí jednotlivých tyči
Varianty:
- lze upravit :
(a) velikost herního prostoru
(b) počet hráčů (4:4 nebo 6:6)
(c) intenzitu běhu okolo zapichovacích tyčí
(d) vzdálenost zapicovacích tyčí od herního prostoru
- hráči uprostřed herního prostoru mají omezený počet doteků (1,2)
- hráči s míčem kombinují "slabší" nohou
Pomůcky:
- 8x meta (klobouček, kuželka)
- 4x zapicovací tyč
- 5x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.