Vlastimil Palička
- Podrobnosti
- Vlastimil Palička
- Komentáře
- Vlastimil Palička
- Zobrazení: 6462
Přemýšlel jsem, jaký titulek bych vymyslel k následujícímu zamyšlení. Nejedná se totiž o fotbal na hřišti, i když o fotbal jde v první řadě. Jde o existenci jednoho slavného českého klubu. Ano, nebylo těžké uhodnout, že jde o Slávii Praha.
Fotbaloví příznivci mimo Prahu a zejména na Moravě v posledních letech zase až tak neprožíváme nejsledovanější pražské derby mezi Spartou a Slávií.
Ovšem při vzpomínkách do minulosti, kdy jsem s tátou tahle utkání sledoval se zatajeným dechem a po něm jsem také zdědil náklonnost ke Slávii, je mi jasné, že Slávia by chyběla všem, i Sparťanům. Dokonce si vybavuji konkrétní derby s pořadovým číslem 170. To číslo mi tenkrát připadalo velmi vysoké.
- Podrobnosti
- Vlastimil Palička
- Komentáře
- Vlastimil Palička
- Zobrazení: 7602
Svoji prvoligovou hráčskou kariéru jsem skončil poměrně brzy. Stalo se tak přesně 1. ledna 1986, ve věku teprve 31 let. Nedovedl jsem si představit, že budu bez fotbalu, proto jsem měl zájem pracovat v klubu u mládeže a v té chvíli mě nenapadlo, že se někdy stanu i prvoligovým trenérem.
Tím klubem byla Sigma Olomouc a v ní jsem se podílel na růstu takových hráčů, jako byl Tomáš Ujfaluši, Marek Heinz, Radoslav Látal, Martin Kotůlek, Pavel Hapal a mnozí další. Od 1.ledna letošního roku jsem se k této práci vrátil, v 1.HFK Olomouc jsem se stal vedoucím trenérem SCM (sportovní centrum mládeže) a trenérem staršího dorostu U19.
Shodou okolností mezi moje svěřence patří i synové posledních dvou jmenovaných fotbalistů. Snažím se postupně vstřebávat rozdíly v práci s mladými fotbalisty tenkrát před 25 ti lety a dnes. Je evidentní, že fotbalu vyrostla konkurence v podobě nových sportů (florbal, skateboard atd.) a hlavně počítačů a jiných médií. Práce je to ovšem velmi zajímavá, protože ti chlapci mají velké rezervy po všech stránkách a pokrok je tedy u nich vidět na první pohled.
- Podrobnosti
- Vlastimil Palička
- Komentáře
- Vlastimil Palička
- Zobrazení: 7411
Před zahájením 22. kola naší nejvyšší fotbalové soutěže Gambrinus ligy mě oslovili redaktoři deníku Sport. Měl jsem kromě jiného určit utkání tohoto kola, které mě bude nejvíce zajímat.
Bez váhání jsem tak označil utkání Jablonce doma proti Spartě Praha. Důvodů k tomu jsem měl několik. Jednak se jedná o mužstva, kterým jde v tabulce o mnoho (evropské poháry). Oba tedy potřebovali vyhrát. Z Jablonce navíc uvolnili do Sparty na hostování útočníka Pekharta, svého nejlepšího střelce, což jen potvrzovalo nadstandartní vztahy majitelů obou klubů.
Já jsem měl ještě jeden velmi pádný důvod být zvědavý na toto utkání. Před 10 ti lety jsem Jablonec dvě a půl sezóny trénoval. Bylo to v době, kdy současný majitel pan Pelta působil ve Spartě a já mám na utkání tehdejšího mého zaměstnavatele proti Spartě na stadionu v Jablonci jednu zajímavou vzpomínku.
- Podrobnosti
- Vlastimil Palička
- Komentáře
- Vlastimil Palička
- Zobrazení: 5491
Máme za sebou další utkání kvalifikace na EURO 2012, tentokrát s mistry světa a Evropy Španěly. Potřebovali jsme ubrat ze ztráty doma s Litvou, což se nepodařilo, ale určitě naše mužstvo svým výkonem nezklamalo. Mě tedy určitě ne. Možná některé fotbalové odborníky, kteří radili trenéru Bílkovi napadat jejich rozehrávku již na útočné polovině hřiště.
To by byla chyba a bylo dobře, že trenér zvolil taktiku vystavení hlubokého obranného bloku v rozestavení 4:5:1 se snahou o rychlý protiútok. Navíc tento blok byl tentokrát velmi kompaktní, obranná čtveřice a středová pětice operovali blízko sebe a domácí hráči nemohli uplatnit svoji silnou zbraň, narážečky a „prostrkávačky“ do pokutového území.
Vpředu operoval jen jeden vysunutý hráč Milan Baroš. Ostatní měli za úkol jej rychle doplňovat, což se ale moc nedařilo. Španělé totiž po ztrátě míče okamžitě naše hráče napadali a ti potom jen neadresně museli míče odkopnout. V prvním poločasu navíc byl Baroš nervózní směrem k výrokům rozhodčího, ale ve druhém se uklidnil a byl i nebezpečnější, zejména ke konci utkání. Soupeř jej musel několikrát zastavit faulem, a to znamenalo pro nás nadějné standartní situace, které jsme bohužel nevyužili.
- Podrobnosti
- Vlastimil Palička
- Komentáře
- Vlastimil Palička
- Zobrazení: 5467
Všichni příznivci fotbalu, trenéři i hráči se už určitě moc těšíme na dnešní večerní utkání kvalifikace na EURO 2012 ve španělské Granadě proti domácím mistrům Evropy i světa Španělům. Těším se i já a proto pozorně sleduji veškeré předzápasové pohledy, názory, odhady a typy nejen na konečný výsledek, ale i recepty pro trenéra Bílka na úspěch v tomto těžkém utkání. Upozorňuji, že svůj komentář píšu dnes, tj.v pátek odpoledne v den utkání. Tedy ještě před jeho začátkem, protože po utkání, tzv.“po bitvě“ rozdávat rozumy a návody je jednoduché.
Během své dlouholeté trenérské kariéry pozoruji stejně jako u politiků sklony k populismu i u některých trenérů. Říkám tomu „trenérský populismus“. Zkrátka říkají především to, co se chce právcě slyšet, ale zároveň ví, že to tak nejde. Objevil se i nyní v návodech trenéru Bílkovi pro utkání ve Španělsku.
Mám na mysli doporučení hrát s nimi aktivně a napadat už na jejich polovině. Nejvíce tyhle návody ovšem prezentují ještě nedávní hráči nebo bývalí dlouholetí reprezentanti, kteří si ovšem nikdy nezkusili být v pozici trenéra zodpovědného za výsledek daného utkání.
- Podrobnosti
- Vlastimil Palička
- Komentáře
- Vlastimil Palička
- Zobrazení: 5524
Další fotbalovou událostí, která rozvířila emoce ve fotbalovém prostředí u nás, byla nominace trenéra české reprezentace Michala Bílka na velmi očekávané utkání ve Španělsku a doma s Lichtenštejnskem.
Objevilo se v ní několik nových jmen, což i mě překvapilo. Je pravda, že nominace je výhradně věcí trenéra, jako trenér tuhle zásadu respektuji, ale spíše se pozastavuji nad trenérovou strategií, kterou prezentoval během svého působení u mužstva a hlavně před posledním přípravném utkání v Chorvatsku, které se vůbec nepovedlo.
Bylo totiž řečeno, že utkání v Chorvatsku vnímá jako tzv. generálku na "ostré" utkání ve Španělsku, protože Chorvaté hrají podobným stylem, kombinací po zemi apod. Tato příprava ovšem nedopadla dobře jen z pohledu výsledku, ale především z pohledu herního projevu mužstva, což spolu samozřejmě úzce souvisí. Vypadalo to, jakoby hráči nevěděli, jak mají hrát, mužstvu chyběla kompaktnost, jeden nevěděl, co udělá ten druhý.
- Podrobnosti
- Vlastimil Palička
- Komentáře
- Vlastimil Palička
- Zobrazení: 5503
Ve svém posledním komentáři jsem se velmi kriticky vyjadřoval o českých rozhodčích. Za vším, co jsem tam napsal si stojím a stejně tak za komentářem ze dne 4.5.2010 s názvem "Pro zasvěcené žádné překvapení".
Podivoval jsem se v něm nad šokem médií z toho, že naše jediná žena mezi rozhodčími bravurně zvládla vypjaté utkání mezi Baníkem Ostrava a Spartou Praha, ve skvělé atmosféře stadionu na Bazalech, v situaci, kdy 4 kola před koncem měli oba soupeři stejný počet 54 bodů. Předpokládám, že už začínáte tušit smysl názvu tohoto komentáře, který píši po včerejším „moravském“ derby, kdy do Brna přijela olomoucká Sigma.
Na utkání jsem se jako bývalý dlouholetý hráč, funkcionář a trenér mládeže Sigmy moc těšil. Když mužstva před utkáním nastupovala na trávník a vedla je při tom jako rozhodčí slečna Damková (pokud je už paní, tak se omlouvám), byl jsem doslova nadšený, protože jsem byl zvědavý, zda potvrdí můj názor, že je dlouhodobě u nás nejlepší rozhodčí.
- Podrobnosti
- Vlastimil Palička
- Komentáře
- Vlastimil Palička
- Zobrazení: 4630
Při sledování druhého poločasu televizního utkání 19.kola Gambrinus ligy (od začátku to nešlo, měl jsem trénink) mezi Slováckem a Plzní a neuznání branky Plzně na 3:2 těsně před koncem jsem se rozhodl napsat tenhle komentář. Už totiž i moje trpělivost přetekla a chci se podělit o svůj názor, který jsem získal svojí mnohaletou prací ve fotbalu.
Dříve, než začnu kritizovat musím podotknout, že rozhodčí to nemají lehké, při jejich jakémkoliv sporném rozhodnutí bude někdo nespokojen a já bych to dělat nechtěl. Jenže oni se na tuhle cestu dobrovolně dali a měli by ji dělat co nejlépe. Nakonec my trenéři to také nemáme lehké (musíme vyhrávat), stejně tak i hráči a za chyby všichni musíme platit a často i ztrátou zaměstnání.
Zodpovědnosti nás nikdo nezbaví. Jak už jsem napsal na začátku, posledním impulsem k tomuto komentáři byl zvednutý praporek pomezního (jméno není důležité, protože většina našich pomezních by udělala stejnou chybu), ale můj názor se vyvíjí postupně a dlouhodobě.

Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.